S TOU PÍSNÍ NA RTECH...

S TOU PÍSNÍ NA RTECH...
S tou písní na rtech šel jsem životem, s tou písní na rtech a v té písni cele. Hrát Tartuffy ctnost viděl jsem a krátkozraké hráti spasitele. Bouřil se leckdo, leckdo zmdlel, než já jsem šel s tou písní na rtech. S tou písní na rtech šel jsem ulicí v podivné doby takové. U vatry, do tmy hořící, hřáli se obchodníčkové. Z nich mnohý hanbu za podušku měl. A já jsem šel s posměšnou písní na rtech. Zívala nuda, zášť se šklebila. Nemilováno vznikalo mé dílo. – Ta doba přece špatná nebyla: zněl výkřik písně, srdce prudce bilo. Je lehčeji, byť orkán prudce hřměl, dokud jsi šel s tou písní na rtech. 115 Nezírej chladně ve dnů šeď, snu svého nepotřísni! Zbaběle, plaše nepohleď v tvář doby, písni! Osude, radost dej či žel, než přej, bych šel s tou písní na rtech! Podzim 1914.
116