JÍZDOU MORAVSKÝM POLEM.

Jan Spáčil-Žeranovský

JÍZDOU MORAVSKÝM POLEM.
Vlak mořem tmy se hnal jak žralok dravý, v tom náhle tajný děs mi v duši vzbují: tmou noci ke mně zvuky doletují, jak v dáli kdes by vraždily se davy. A reka zřím, kol jeho zářné hlavy jak plukové se smrti zasvěcují, jak stádo lvů, jež sehnáno je v sluji a v ni se valí dým a plamen žhavý. Zřím smrtí hynout šiky zadávené, jak kolem krále v hromadách se kupí, krev z ran jim tryská, oko vytřeštěné, Zřím prchajících proklínati tlupy. V tom jak stín Jidášův cos kol se žene a v divých mukách nad sbitými úpí. 66