V ŠTOLE.

Karel Babánek

V ŠTOLE.
Dech z štoly otvoru černého vlhkých par na vchodu klenutém se v kapky sráží, kdes’ uvnitř stlumené je slyšet hřmění kar, a venku vozíky jak v sebe vráží. Jdu chodbou úzkou v tmách, kahance bledý svítsvit po stěnách zavlhlých, jak jdu, se skrádá, v tmách v dáli chvějící se světla bod kdes’ kmit’, a s pleskotem jak kapka slyšíš, padá. Již tichem v dáli zní stlumený kladiv zvuk, a světla kmitají v tmy hustém slití, v tom tichu vozíků se plných blíží hluk, jež z štoly vyváží ven, den kde svítí. 21