VEČER.

Karel Babánek

VEČER.
Již na západě rudý kotouč slunce zvolna bled’ a has’, a z keřů, trávy, vlhkým vzduchem nes’ se cvrčku tichem hlas... Kdes’ ve vsi skryté ve stromoví štěkal táhle v dáli pes – Ve spustlý park jsem zašel večer, u zdi bílý voněl bez u rybníku, nad kterým v letu netopýr se tiše chvěl. Na náspu zahřměl vlak a mih’ se, táhlý hvizd již v dáli mřel, nad krajem, který v tmu se ztrácel, měsíc velký, bílý stál, a na rybníku v sítí spícím, mrtvým, odlesk jeho vzplál... 24