MASKA.

Karel Babánek

MASKA.
Já Harlekina pestrý navlékl jsem šat, a masku šaška rozšklebenou vzal, s odvahou vběh’ jsem v žití plný sál – kdo říci může mi, že nehýřil jsem snad, že v shluku maškar maska přestala se smát? Já úlohu svou dobře přec jsem hrál, i hlavu hrdě nes’ jsem jako král, a hedbáv šatu, nach, ve reji nechal vlát’ – – – – – – – – – – – – – – – – – – – V mé duše klášter mniši modliti se jdou, po chodbách, stěnách cel se stíny smutku strou – kdos’ jizlivě se v koutech stmělých smál. Mých visí mnichů bledých sbor své žalmy pěl, lkal varhan tón a ve vlnách se smutku chvěl – já masku šaška rozšklebenou vzal – – 52