NA VODÁCH ŽIVOTA.

Karel Babánek

NA VODÁCH ŽIVOTA.
Z přístavů známých vyplul jsem v Neznáma kraje... vod vlny stišené odleskem Minula vzplály, proud žití uchvátil lodě – nemožno k břehům se vrátit – za námi země pruh, před námi Budoucna mlhy jen stály. A jeli jsme. Mnohý již odhodil vesla, a mnohá se na skály vmetena rozbila loď, ve dlaních dosud naděje svíral jsem vesla, až mně je odnesla vzbouřených síla kol vod. Ve vodách Zoufalství bez vesel stanula loď, ve vodách mrtvých nehybná, a daleko ještě je cíl... Do Zoufalství vrhám se stojatých vod... nad hlavou cítím ještě peruť letících chvil. 45