PŮJDEME SPOLU...

Antonín Klášterský

PŮJDEME SPOLU...
Půjdeme spolu životem, ať se vše kolem kácí, na vzdory chladným vichrům všem v snění a snaze a práci. A já ten ostrý hvizd a chvat nebudu slyšet času, budu jen hudbě naslouchat, z tvého jež line mi hlasu. Neuzřím drzý pošklebek, výsměšný pohled soků pro lásky tvojí smavý vděk, v tmavém jenž plane ti oku. Nebudu cítit, puklý štít, rány, jež střely vznítí, jenom to štěstí duši mít, pro kterou žít lze a mříti. 36