TEN OKROUHLÝ MĚSÍC...

Antonín Klášterský

TEN OKROUHLÝ MĚSÍC...
Ten okrouhlý měsíc modravý jak veliká slza se třpytí a do tmavé šlehá teď doubravy a stříbrné spřádá tam niti. Po úpalu denním jaký klid a jaký to pochlad se sklání, když velký ten měsíc přijde bdít nad země už schýlenou skrání! Ó, dítě, to není luna, věř, to láska naše je snivá, jež svítí nám v mrak a svítí v šeř a do našich snů se vždy dívá. A nad námi bdí, když spiti snem své stavíme zámky a chrámy, a s námi je tu a kam se hnem, a vždycky a všudy jde s námi! 40