NA VLNÁCH

Emanuel Lešehrad

NA VLNÁCH
Jak vzdorně vítr svištěl a plaché srdce plálo, když na lodi jsem vyplul, zpit zlatou prškou slunce na plecích moře. V ní nedočkavé touhy a naděje jsem vezl. Loď křepce plula. Ptáci se vznášeli kol ráhen za smíchu moře. V dál zámořskou jsem vyjel, bych dospěl k nové zemi; a hruď se blahem dmula, když pěl jsem v tanci blesků v náruči moře. Své srdce dal jsem větru; teď mohu blažen sníti. Neb nalezl jsem štěstí a novou domovinu na vlnách moře. 10