MLČELIVÁ LÁSKA

Emanuel Lešehrad

MLČELIVÁ LÁSKA
Dnes navštívím tě, drahá, z večera, až lampy jasem zkropí ulice..ulice... Skla okna zastřem’, které do šera v síň vpouští smělý pohled měsíce. Tu usedneme v tichu světnice v klín pohovky jak trávník zelené, na ruce tvé ti poklon tisíce pak šeptne srdce touhou šílené. I budem’ šťastni, spolu teskníce; mé nyvé vzdechy omdlí v polibcích, jež vznítí svěc mdlé oči do žáru. A v míru síně, v stín se hroužíce, chcem’ slyšet občas ozvu kočáru, jak zmdleně bloudí pouští ulice. 66