TULÁCI

Emanuel Lešehrad

TULÁCI
Když po půlnoci lampy usínaly a ženy bděly v ložích, toužíce, mé myšlenky se cestou domů braly tmou dobrodružně snící ulice. Spí náměstí: jdou krokem zahálčivým a notují si píseň opilou, mdle, rozespale, altem zádumčivým jak hýřilové, kteří s toulky jdou. Však dneska zdáli na kytary lkaly, když bděly ženy, láskou nyjíce, mé myšlenky, jež zpět se domů braly tmou rozteskněnou spící ulice. 29