U VĚRAD V PRUSÍCH...

František Serafínský Procházka

U VĚRAD V PRUSÍCH...
U Věrad v Prusích borovička stojí tam v pustě od malička, krvavě mhami prosvítá kořenem v písek zarytá. Klikatou větev křiví nízká, smutná je, řek bys: té se stýská! Vichřice rvou ji ubohou, však zlomit přec jí nemohou. Samotou její táhnou snové o dálné zemi, vlasti nové, – ryšavě rdí se barvou pně a větví chvěje horečně. Proč bych se divil, touhy její že k žírné prsti jinam spějí! Tam z kypra růst, výš vrchol nést přímý a silný k říši hvězd. A slavné lodi nových cílů svou pevnost dát a svoji sílu, dát sukatý jak skála kýl, by nové dráhy mořem ryl! 18