VELIKONOČNÍ SKŘIVANI

František Serafínský Procházka

VELIKONOČNÍ SKŘIVANI
Slavněj’ zní než všecky zvony nad vytrysklým osením, nad širými polí hony velkonočním vzkříšením. Vidí úrod naděj’ mladou, po větru jež schýleny k laskání mu pružně kladou mečíků svých plameny. Vidí hroudy, v nichž se sbírá nový život zpod meze, aby pokryl lada širá novou věrou vítěze. Jásavě se třepotají nad višňovou alejí, nad kvetoucí krásou v kraji slavněji a slavněji. Vidí lidská srdce chvějná, černé smutky, bolesti, nad ně píseň čarodějná srdcím velí rozkvésti. A všem tvorům, trávě, stromu s květem plným krůpějí, 91 na vzdor ranám, věr všech zlomu žije se v ní lehčeji. Plyň mi v duši nad mou zemí, slastná hudbo doufání, podělte se s lidmi všemi, velikonoční skřivani! Jak váš návrat přišel s jarem s bílých květů pápěřím, útěšnějším novým tvarem v návrat štěstí důvěřím. 23. / II. 1916.
92