TANEC BÍDY

TANEC BÍDY
Jen stručně suchý apel, jen hlavou když se zakývne, a netřeba ni kapel, tančí se tance podivné. Děravý hedváb šustí – měsíček pozasvitl z chmur – zahlíd jsem v cárů husti kotníček madam Pompadour. A byla žlutě zbledlá, ne veselá, ne nevrlá, a nikam nepohledla, neb byla madam umrlá. A už se nelíčila, mol dávno zryl jí hermelín, čelenkou nesvítila, a mrazný hrob byl její klín. Lež a klam v očích slepých, klam panování na lících. Umrlých je to přepych, když roztančí se v ulicích. A měla sklízet kvítí a lásku srdcí přemnoha: klamivý tanec žití tančila madam ubohá. 81