Do dáli, do daleka.

Josef Václav Sládek

Do dáli, do daleka.
Do dáli, do daleka mne dnes to volá zas – tam někdo na mne čeká tak dlouhý, dlouhý čas. Kdys v noci v širém moři, jak měsíc v něm se lesk, já zřel dvě tmavé oči a slyšel tichý stesk. Pojď k nám! – to šumí z moře; já řekl: Ještě ne – a jako přízrak zniklo to v hloubi bezedné. Má loď, ta jela dále, já šťastně přistal v břeh, já zapomněl těch očí ve mnohých, blahých dnech... – Dnes, jako v moři, blýská se mhou měsíčný jas – a z daleka to stýská a volá mne to zas. 20