Na prsou svých nech snít mne zas.

Josef Václav Sládek

Na prsou svých nech snít mne zas.
Na prsou svých nech snít mne zas ten krásný žití sen, a kane-li mi slza s řas, ó nech ji kanout jen! To v květu z noci ovzduší je rosná krůpěje – zář očí tvých ji osuší, jak jen se usměje. Ó sviť mi zrak tvůj slunečný na dlouhý, blahý den – ať štěstí klam je bezděčný, ať pravda, – neb jen sen! 34