Básníkům.

Josef Václav Sládek

Básníkům.
My jen tu báseň máme za svou zbroji a za štít pouze vědomí své práce a na dně žití kus té resignace, a naděj’ – jenom klid po těžkém boji. Nás blázny zvou v Don Quijotovském kroji, nás, kteří bychom jejich za paláce nedali skřítka zlaté ve pohádce – a za jich blaho dali duši svoji! Přes naše sny dál svět se valí mělký svou robotou a sobectvím a v hříchu, a jeden bodák nazpět zavleká o staletí, co Shakespeare vysnil velký; – však, dokud člověkem být není k smíchu, nám dostačí – být srdcem člověka! 42