Osud.
Josef Václav Sládek
Básně v knize Sluncem a stínem:
- *** Jako čerstvé ze studánky
- V mé duši tisíc skřivánků.
- Kukačka volá doubravou.
- Když jsme prvně sami byli.
- Nechoď k nám.
- Spala jsem a nespala.
- Já tonu v moři hlubokém.
- Na úbělové čelo tvé.
- Do hlubin tvé duše.
- Již moře volá z dálky.
- Tvůj rušit mír – nač bych to chtěl.
- Leť si dál.
- Usměj se, usměj!
- Do dáli, do daleka.
- Když tichá noc se na zem sklání.
- Tvůj obraz.
- Vy oči dávno zavřené.
- Když tak to bylo souzeno.
- Na perutích myšlenek.
- Zadul vichr na podhájí.
- Já, bludný jezdec, plání jel.
- Tu malou, drobnou písničku.
- Zas sladká vesna...
- Mé štěstí jako zlatý pták.
- Buď svatý mír v tvých prsou...
- Zas květy pučí na stromech.
- Buď vítáno mi na stokrát.
- Na prsou svých nech snít mne zas.
- V noční tiši.
- Pod sněžným pláštěm.
- Co volil bys?
- Komáři.
- Měkkejši.
- Básníkům.
- Před branou ráje.
- Štěstí.
- Práce.
- Mnoho jsem prožil.
- Čtyři české znělky.
- Sněženka.
- V lese.
- Nic nechci víc.
- Jaro.
- V jarní den.
- Letní večer.
- Láska.
- Ve hvězdné výši.
- Kde je máma?
- Květině v prázdném pokoji.
- Ledová královna.
- Ve starém parku.
- České krajině.
- Píseň oráčova.
- Pole.
- Své dcerušce, když jí bylo šest let.
- Mezi květy.
- *** Na čele tvém je poklid sám
- Večer.
- Své spící ženě.
- Vítr v listopadu.
- Dětem.
- Mladé zpěvačce.
- V proudu času.
- Spasitel.
- Život.
- Osud.
- Zima.
- V nočním tichu.
- Na podzim.
- V listopadu.
- Matce Zemi.