V lese.

Josef Václav Sládek

V lese.
V les širý, vážný, hluboký jsem vyšel sobě jarem a děl jsem: Nežli odejdu, tři věci dej mi darem: Ať nade mnou je slunce jas, ať bouře křídly šumí, kéž v nitru mém vždy spočine jen dech tvé velké dumy. A v hloubi tvé jak roste květ a šveholí si ptáci, ať žití krása z duše mé se nikdy nevytrácí. A činy mé, jak stromu list, mi steltež ku oddechu; tak kmen, když bouří vyvrácen dopadne lehčej’ k mechu. 54