„Na časy!”

František Táborský

„Na časy!”
Noc letní je a dusná, zatažen západ v mrak, jen někdy se zablýskne na plano, jak bájný by letěl drak. Tak také v mnohých duších. Tam blýská se a tmí, v nich daleký mrak jak tucha zlá se rozrůstá nad zemí. Ach, dojde-li to k bouři, to bude trampoty! Jeť pařezů v světě prohnilých a zlacené nicoty. Je ticho u nás, ticho, však v dálce, tam to řádí! „To blýská se na časy!“ rolník dí, a mne to tam v dálku svádí. Smích bezstarostný hlučí z hospody v noční klid: tam v taroky bujaře hrají, smích šťastný tam slyšíš hřmít. 48