XI. Čta Tolstého a Dostojevského.

František Táborský

XI.
Čta Tolstého a Dostojevského.

Orlové letí zářní z východu za svítání, do našich letí plání – perutě nadoltářní. A s nimi píseň pluje, až jasní se v šerém vzduchu, až jasní se v lidském duchu a hruď se obrozuje. Lidskosti píseň nová, tak čistá a zlatostrunná, tak soucitná, prostá, slunná, tak ranně červánková. Do hlubin mraky shání a výpary nezáživné, mlh obludy plaché, divné poráží za svítání. Prchněte, citů lháři, své vyrvi si, křivdo, spáry! Věk nový vám strhá cáry! Orlové vzduchem září. 67