Přípitek.

František Táborský

Přípitek.
Vzleť, jasná písni, výš! Jen výš! Sem ohnivého vína číš! Již nazpívali jsme se, nadeklamovali o lásce k rodné zemi do syta, národem holubičím rádi jsme se zvali, a práce byla zpola odbyta. Tak pěkně plynula ta slova z úst, však po slovech – kde činů zdar a vzrůst? Jinému číš má platí této chvíle: Ne lásce jen – já připíjím dnes síle. Jak vnitřní síla ta, jež tajemstvím je země a květem vznáší, plodem živí nás; jíž lučina i hora vychloubá se němě, a které pln je každý strom a klas: tak námi tajemství to pronikej, sil tajných říš nám v srdci odmykej, a pod jedním jak sluncem vše to zraje, tak jeden cíl ať skví se nám a vlaje. Vše svůj měj ráz a pečeť ušlechtilé síly; ať silný je náš mrav a naše čest, 137 ať slovo sílu má, kurs jeho v každou chvíli na burse světové ať čilý jest. Tys rek, a palácem tvůj dům, tvá chýš, „To můj je hrad! Mé vlasti hrad!“ když díš. Aj, přisámbůh! Tak kdyby každý cítil, dnes jiný věk už nám by, věřte, svítil. Co po národě, který jenom vrká a nevidí, jak nad ním krouží sup? Ten budoucnost má, který také trká, když svévolník oň brousit chce svůj zub. Ne hory jen, též prsa dal nám Bůh, dal ducha volného, jak horám vzduch, granáty do hor, vinnou révu stráním a nám zas krev – tu pýchu mužným skráním. Ta žhoucí krev ať tváře zalévá nám vždycky, ať odvahou, ať láskou, nadšením, ať zpěvem, nechť už sladko zní neb heroicky, ať prací všech poctivým plněním. A kdykoliv tvář krví zaplane, ať je v tom síla vždy, ať zavane, jak blankyt červánkem vždy zahořívá, když dárce žití – slunce provázívá. Vzleť, jasná písni, výš! Jen výš! Sem ohnivého vína číš! Já připíjím dnes síle, jež tají se v zdařeném díle. 138 OBSAH. Strana I. Šum našich řek mám rád7 Hory8 Pod lesem10 V lese13 Slepá16 Už velkoměstský prach jsem setřásl19 Horský potok22 Trosky24 Kol břehů Moraviných27 Modlitba28 Na Radhošti30 Duchu Petöfiho31 Dvě idylly I. II.34 Valašské hory39 Proroctví41 Doma42 Večer u rybníka44 „Na časy!“48 Cestou49
II. Melodie noční: I. Klekání    53 II. Ticho všude    55 [139] Strana III. Měsíc vychází    56 IV. Otázka    57 V. Jak jsi mladomládo, nebe!    58 VI. Noční skřivan    60 VII. Spí širá zem – hruď neklidem se chvěje    62 VIII. Rosa padá    63 IX. Červánky    64 X. Svítá    66 XI. Čta Tolstého a Dostojevského    67 XII. Buď zdrávo!    68 XIII. Vesmír    69
III. Vždy cítil jsem, že k Baltu cos mne pudí73 Cestou k moři I.– IV.75 Noci na Arkoně: I. Dobrou noc!    86 II. Geirrödh a Svjatogor    91 III. Rodící se píseň    96 IV. Rhapsodie    97 Pod majákem116 Rozhovor118 Neděle122 Kázání u moře123 Člověk128 Na vlnách130
IV. Cantus firmus 135 Přípitek137
E: js; 2002 [140]