*** Šum našich řek mám rád a dumné rybníky,

František Táborský

***
Šum našich řek mám rád a dumné rybníky, Šum našich řek mám rád a dumné rybníky,
 mně u nich pěje vždy oceán veliký. Kříž u cesty rád zřím a hrušku v širém poli, o palmách nádherných sním u nich po vůkolí. A řetěz modrých hor, tam v dálce malebný, mne vábí k rozletu, jak Kavkaz velebný. Jdu po mezi, kol klasy zrají v tichém ruchu, až leskne se to jen a jiskří v modrém vzduchu, jak nebes hruď svou žhoucí lásku leje v zem, v níž bzučí čmeláků a včel a mušek sněm. Jen sever mračí se – tím víc se vísky skvějí, s mým srdcem o rytířích Blanických si pějí, jak zrno zlatičké si cepem vymlátívymlátí, a třeba-li, i velkou lež jím pomlátí, jak zem ta stodolou Evropy celé byla, v níž pravda Páně poprvé se vymlátila. A duše zpívá si, a srdce hraje mi – já zamknul totiž trud svůj sedmi mřížemi. 7
Básně v knize Melodie:
  1. *** Šum našich řek mám rád a dumné rybníky,
  2. Hory.
  3. Pod lesem.
  4. V lese.
  5. Slepá.
  6. *** Už velkoměstský prach jsem setřásl,
  7. Horský potok.
  8. Trosky.
  9. Kol břehů Moraviných...
  10. Modlitba.
  11. Na Radhošti.
  12. Duchu Petöfiho.
  13. Dvě idylly.
  14. Valašské hory.
  15. Proroctví.
  16. Doma.
  17. Večer u rybníka.
  18. „Na časy!”
  19. Cestou.
  20. I. Klekání.
  21. II. *** Ticho všude.
  22. III. Měsíc vychází.
  23. IV. Otázka.
  24. V. *** Jak jsi mládo, nebe,
  25. VI. Noční skřivan.
  26. VII. *** Spí širá zem – hruď neklidem se chvěje,
  27. VIII. Rosa padá.
  28. IX. Červánky.
  29. X. *** Svítá, svítá, svítá,
  30. XI. Čta Tolstého a Dostojevského.
  31. XII. Buď zdrávo!
  32. XIII. Vesmír.
  33. *** Vždy cítil jsem, že k Baltu cos mne pudí,
  34. Cestou k moři.
  35. Noci na Arkoně.
  36. Pod majákem.
  37. Rozhovor.
  38. Neděle.
  39. Kázáni u moře.
  40. Člověk.
  41. Na vlnách.
  42. Cantus firmus.
  43. Přípitek.