VIII. Rosa padá.

František Táborský

VIII.
Rosa padá.
V dál hvězdnatou, ni mráčkem obklopena, vysoko nad zemí a přeskvělá tak tiše luna pluje rozchvělá, jak duše má, jež v smutek potopena zas k radosti se vzpjala rozpělá, jen v koutku kdes to tiká ještě, lká jak slavík procitlý, jenž hned však umlká. Tak ticho kol, jen ve vzduchu to blyští, cos táhne nocí tou jak báje daleká – to rána šťastného snad růžné příští? I horstev hruď, divokých bouří doupě, usnula přetvrdo, je mrtva, mníš, a brzo červánek, dech lásky, nad ní uvidíš. Sen pochýlil i borbor, i klasklas, i poupě, jen potok hrčí kdes, je píseňka to mladá, a cítíš ve vzduchu, jak rosa padá. 63
Básně v knize Melodie:
  1. *** Šum našich řek mám rád a dumné rybníky,
  2. Hory.
  3. Pod lesem.
  4. V lese.
  5. Slepá.
  6. *** Už velkoměstský prach jsem setřásl,
  7. Horský potok.
  8. Trosky.
  9. Kol břehů Moraviných...
  10. Modlitba.
  11. Na Radhošti.
  12. Duchu Petöfiho.
  13. Dvě idylly.
  14. Valašské hory.
  15. Proroctví.
  16. Doma.
  17. Večer u rybníka.
  18. „Na časy!”
  19. Cestou.
  20. I. Klekání.
  21. II. *** Ticho všude.
  22. III. Měsíc vychází.
  23. IV. Otázka.
  24. V. *** Jak jsi mládo, nebe,
  25. VI. Noční skřivan.
  26. VII. *** Spí širá zem – hruď neklidem se chvěje,
  27. VIII. Rosa padá.
  28. IX. Červánky.
  29. X. *** Svítá, svítá, svítá,
  30. XI. Čta Tolstého a Dostojevského.
  31. XII. Buď zdrávo!
  32. XIII. Vesmír.
  33. *** Vždy cítil jsem, že k Baltu cos mne pudí,
  34. Cestou k moři.
  35. Noci na Arkoně.
  36. Pod majákem.
  37. Rozhovor.
  38. Neděle.
  39. Kázáni u moře.
  40. Člověk.
  41. Na vlnách.
  42. Cantus firmus.
  43. Přípitek.