KUPLET PIEROTA.

KUPLET PIEROTA.
Ve výši modré, orli kde sídlí, na ostří nože tančím dle rhytmu guitary svojí. Pode mnou propast prázdno své šíří, nade mnou prázdno závratí zeje a já si zpívám: „Motýli v slunci dvoří se květům, na šírém moři laškuje hravě s vlnami bárka, ve stínu stromů podvečer šeptá ubledlý mladík s bouřlivým srdcem milence v ucho – a já si zpívám a já si tančím v modravé výši před tváří orlů na ostří nože.“ 22 Myslíš, že radost, čisté že štěstí píseň mou budí v duše mé víru dotknutím touhy? Kdybych měl věřitvěřit, plakal bych pouze, milovat kdybych žárem měl celým, skonal bych rázem. Na ostří nože v závratné výši tančím dle rhytmu guitary svojí, a sobě zpívám: „Motýli mrtvi – lahodným jedem květů jsou spiti, shltily loďku zrádné již vlny, ve stínu stromů ve vlastní krvi s olovem chladným v bouřném kdys srdci kdosi, ach, leží – a já si zpívám a já si tančím, co je mi propast, co ostří nože, ha, já si zpívám; v guitaru tlouci pomáhá ďábel, srdce mé puká, rolničky zvoní, píseň to dobrá.“ 23