POHODA.

Bohuslav Knoesl

POHODA.
Jsou dnové tajemní v proudu lidského žití, kdy směr tvého chtění se rázem obrátí, jak někdy na moři vítr. Co včera strmělo příkře skaliskem pustým, dnes lučinou květů se pestří a vlní, kam dohlédne zrak tvůj. Tvé váhání věčné pojednou propukne v lásku a nenávist zvolna v smíření taje ve věčném rozmaru slunce. Tu na své bolesti, na svoje raněné srdce, na svého vlastního „já“ tajemné jádro se zapomíná tak sladce a žije se životem košatých stromů, tu zurčením potoků duše si zpívá a mlčením nocí se modlí. 35 Tu nicota Všeho hvězd vesmírem květe a v snů tvých křišťálu kus věčnosti chycen,chycen ti dovolí na dno zřít moří, kde síla pravěků ve hmotě ztajena dřímá, z níž rosteš i ty, zrcadla citlivá plocha, jejíž pyšné jméno jest: „Člověk!“ 36
Básně v knize Hříčky s nebem i srdcem:
  1. SLOKY ÚVODNÍ.
  2. SLOKY EROTICKÉ.
  3. ÚTĚCHA.
  4. BOUŘLIVÝM SRDCÍM.
  5. KVĚTINY.
  6. SFINX.
  7. OBLAKA.
  8. JEŠTĚ OBLAKA.
  9. ILLUSE.
  10. NA CITÁT Z GOETHA.
  11. SONET.
  12. TOUHA.
  13. KUPLET PIEROTA.
  14. NOTTURNO.
  15. BIBELOT.
  16. DUHA.
  17. SONET.
  18. ŘEKA APOKALYPTICKÁ.
  19. PIEROT EXTEMPORUJE.
  20. ORLŮM ZMIZEVŠÍM V DÁLCE.
  21. POHODA.
  22. REFLEXE NAD ZŘÍCENOU CAMPANILLOU.
  23. SONET O PLŽI A PEGASU.
  24. LEHKÁ VARIACE NA TOTÉŽ THEMA.
  25. NÁPIS NA SKÁLU RŮŽEMI OBROSTLOU.
  26. NA MANON LESCAUT.
  27. REFLEXE.
  28. PÍSEŇ.
  29. SONET.
  30. JEDNOTVÁRNÁ MELODIE.
  31. NÁLADA.
  32. SOBĚ.
  33. OSTATNÍM.
  34. MELANCHOLIE.
  35. ŘEKA SNŮ A SRDCE BÁSNÍKOVO.
  36. CHMURNÝ SEN.
  37. HUDBA VEČERA.
  38. CARPE DIEM...!
  39. ***   Ó, duchu všemocný, však stejně též vlídný,
  40. VÍRA.
  41. BABÍ LÉTO.
  42. PODZIMNÍ MOTIVEK.
  43. SNÍLKŮ LOS.
  44. HRA ŽIVOTA.
  45. SVÉ PÍSNI.