I Noc voní opojně, a květů v každé stráni

Jan Vrba

I
Noc voní opojně, a květů v každé stráni Noc voní opojně, a květů v každé stráni
 snad víc, než na obloze mihotavých hvězd, jichž závoj světelný se do daleka sklání nad bledou krajinou i hnízdy jiskřících se měst... A stromy po cestách jsou jako bludné pěny, jež zapomělzapomněl tu bystřin jarní sen – – rozkvetlým hložím, trnkami jsou meze roztouženy – a z polí voní popenec a řebříček a rmen. Z luk řeřicha a blatouch čpí a potok zpívá... Lehoučký vítr proběh bořinou a opřen o břízu se s kraje lesa dívá, jak tenké mlhy táhnou dolinou. Všecko je do snu vhrouženo, nic srdce nezarmoutí – jen nad západem měsíc groteskní na marné své a věky bludné pouti podivně dojme a rozteskní. 31
Básně v knize Svítání a svět:
  1. Vstupní modlitba
  2. Večer úzkosti
  3. Tvůrčí nepokoj
  4. Západ
  5. Podzimní večer
  6. Smrt
  7. Město
  8. Pramen
  9. Děvečko, vstaň
  10. Hovor se spící dcerkou
  11. Půlnoc v lese
  12. Spodní tón
  13. Modlitba
  14. I Noc voní opojně, a květů v každé stráni
  15. II V milostné chvíli té, kdy pod závoji vůní
  16. III Můj zrak je zostřen pokorou jak nabroušená dýka
  17. IV K čemu je tato noc a hvězdné zrcadlení
  18. V Vím, že jsem sám – a nikdo nerozumí
  19. VI Nejhlubší půlnoc hvězdy zastavila...
  20. VII A přece hvězdy na nebeské pláni
  21. VIII Mám záviděti všem, jimž v nevědomém snění
  22. IX Hle! Hvězdy blednou... Blíží se již k ránu...
  23. X Co je to se mnou? – Jsem jak panna v lese,
  24. XI V předjitřní chvíli padám na kolena
  25. Městská brána
  26. Lípa v květu
  27. Píseň poutníkova
  28. Silnice
  29. Zástup
  30. Marie
  31. Dívky
  32. Tanec hvězd
  33. Podzimní slunce
  34. Pasáček
  35. Proradná
  36. Dílo