XI V předjitřní chvíli padám na kolena

Jan Vrba

XI
V předjitřní chvíli padám na kolena V předjitřní chvíli padám na kolena
 a rosou myji tvář a slzemi, jsem láskou chor, láskou, jež nemá jména, ke všemu živému na zemi. Má chvíle přichází... Již nic mi tajno není. Na rozkoš změnila se muka má. Jen bojím se, zda mnohých vykoupení unesu slabýma rukama... A vím to jistě, že úzkostí zblednu, až slunci stanu tváří v tvář, a ruce zkřížené až proti němu zvednu, jak obět svázanou bych kladl na oltář. A hrozno bude mi, jak tomu, který věří, až bosou nohou poceluji zem – až pokloniv se řeknu hořícímu keři: „Buď vůle Tvá – jsem básníkem!“ 41
Básně v knize Svítání a svět:
  1. Vstupní modlitba
  2. Večer úzkosti
  3. Tvůrčí nepokoj
  4. Západ
  5. Podzimní večer
  6. Smrt
  7. Město
  8. Pramen
  9. Děvečko, vstaň
  10. Hovor se spící dcerkou
  11. Půlnoc v lese
  12. Spodní tón
  13. Modlitba
  14. I Noc voní opojně, a květů v každé stráni
  15. II V milostné chvíli té, kdy pod závoji vůní
  16. III Můj zrak je zostřen pokorou jak nabroušená dýka
  17. IV K čemu je tato noc a hvězdné zrcadlení
  18. V Vím, že jsem sám – a nikdo nerozumí
  19. VI Nejhlubší půlnoc hvězdy zastavila...
  20. VII A přece hvězdy na nebeské pláni
  21. VIII Mám záviděti všem, jimž v nevědomém snění
  22. IX Hle! Hvězdy blednou... Blíží se již k ránu...
  23. X Co je to se mnou? – Jsem jak panna v lese,
  24. XI V předjitřní chvíli padám na kolena
  25. Městská brána
  26. Lípa v květu
  27. Píseň poutníkova
  28. Silnice
  29. Zástup
  30. Marie
  31. Dívky
  32. Tanec hvězd
  33. Podzimní slunce
  34. Pasáček
  35. Proradná
  36. Dílo