IV K čemu je tato noc a hvězdné zrcadlení

Jan Vrba

IV
K čemu je tato noc a hvězdné zrcadlení K čemu je tato noc a hvězdné zrcadlení
 ve vodní hladině a v očních sítnicích? Jaký je smysl květů závějí a mízy vření? Proč proudu hlas je jako pláč a smích... Proč polibek je jako marná touha dvou srdcí vzrušených po věčném splynutí, proč objetí i nekonečně dlouhá v sled z prsou zmučených vzdech těžký vynutí? A pohled na děti proč zabolí a zdrtí, a hlava po něm nachýlí se jako zralý plod... Jsme jako klasy na poli? – Jsme jenom žatvou smrti na březích věčných vod? – – – – – – – – – – – – To dneska v poledne... Tak těžko nebylo mi, ani když po prvé strach k mým kořenům sáh... Zrak hrůzou oslepne, a hlas se v hrdle zlomí, a srdce šílí v marných revoltách... – – – – – – – – – A přijde noc, a květy sladce voní – na lukách psárky, bojínek a smilky metají... Všecko je bezpečné, jak bylo včera – jako loni – a hvězdy stejně s výšky mžikají... 34
Básně v knize Svítání a svět:
  1. Vstupní modlitba
  2. Večer úzkosti
  3. Tvůrčí nepokoj
  4. Západ
  5. Podzimní večer
  6. Smrt
  7. Město
  8. Pramen
  9. Děvečko, vstaň
  10. Hovor se spící dcerkou
  11. Půlnoc v lese
  12. Spodní tón
  13. Modlitba
  14. I Noc voní opojně, a květů v každé stráni
  15. II V milostné chvíli té, kdy pod závoji vůní
  16. III Můj zrak je zostřen pokorou jak nabroušená dýka
  17. IV K čemu je tato noc a hvězdné zrcadlení
  18. V Vím, že jsem sám – a nikdo nerozumí
  19. VI Nejhlubší půlnoc hvězdy zastavila...
  20. VII A přece hvězdy na nebeské pláni
  21. VIII Mám záviděti všem, jimž v nevědomém snění
  22. IX Hle! Hvězdy blednou... Blíží se již k ránu...
  23. X Co je to se mnou? – Jsem jak panna v lese,
  24. XI V předjitřní chvíli padám na kolena
  25. Městská brána
  26. Lípa v květu
  27. Píseň poutníkova
  28. Silnice
  29. Zástup
  30. Marie
  31. Dívky
  32. Tanec hvězd
  33. Podzimní slunce
  34. Pasáček
  35. Proradná
  36. Dílo