II V milostné chvíli té, kdy pod závoji vůní

Jan Vrba

II
V milostné chvíli té, kdy pod závoji vůní V milostné chvíli té, kdy pod závoji vůní
 sní zem – a nebe opilé je tancem hvězd – v propastná tajemství, jak na dno mořských tůní odvážný potápěč, se chystám tiše snést. A tázat se, nač zřídka kdo se zeptá – čím od chlapeckých dnů jsem jako hrůzou štván, co ve mně bouří se, co proklíná a reptá a přelud štěstí vrací od mých pyšných bran... Chci věděti, chci poznat! – Dlaní svírám čelo – a cítím: tvrdé vzpoury horečkou jsem chor... A je mi tak, jak by mi srdce uletělo – – štká ve mně pokora a drsně chroptí vzdor... Jsou hvězdy na nebi, jsou na hladině vodní – a první mžikají a druhé chví se teď... Již nesmí míjeti tak bez hlesu den po dni... Chci věděti! Chci zpříma pohledět! 32
Básně v knize Svítání a svět:
  1. Vstupní modlitba
  2. Večer úzkosti
  3. Tvůrčí nepokoj
  4. Západ
  5. Podzimní večer
  6. Smrt
  7. Město
  8. Pramen
  9. Děvečko, vstaň
  10. Hovor se spící dcerkou
  11. Půlnoc v lese
  12. Spodní tón
  13. Modlitba
  14. I Noc voní opojně, a květů v každé stráni
  15. II V milostné chvíli té, kdy pod závoji vůní
  16. III Můj zrak je zostřen pokorou jak nabroušená dýka
  17. IV K čemu je tato noc a hvězdné zrcadlení
  18. V Vím, že jsem sám – a nikdo nerozumí
  19. VI Nejhlubší půlnoc hvězdy zastavila...
  20. VII A přece hvězdy na nebeské pláni
  21. VIII Mám záviděti všem, jimž v nevědomém snění
  22. IX Hle! Hvězdy blednou... Blíží se již k ránu...
  23. X Co je to se mnou? – Jsem jak panna v lese,
  24. XI V předjitřní chvíli padám na kolena
  25. Městská brána
  26. Lípa v květu
  27. Píseň poutníkova
  28. Silnice
  29. Zástup
  30. Marie
  31. Dívky
  32. Tanec hvězd
  33. Podzimní slunce
  34. Pasáček
  35. Proradná
  36. Dílo