Hle, vavřín slávy...

Rudolf Richard Hofmeister

Hle, vavřín slávy...
Hle vavřín slávy, květ nesmrtelný a dole hlavy mrtvé zrak skelný, strhaný, shaslý, v podsvětí tmách!... Pod rouškou času, dřímá tam věčný o lauru jasu sen nekonečný – genij to, genij, neuznaný... Hle vavřín slávy, květ nesmrtelný a pod ním hlavy mrtvé zrak skelný, strhaný, shaslý, v podsvětí tmách... 41