Stichni.

Rudolf Richard Hofmeister

Stichni.
Jitřní zásvit v lůno niv vábně volá žití div, démanty se blýská rosa v květech jasmínů a jív. Paprsků se déšť ve stráň zabodal i v snivou pláň, růžového světla příval setřásá se v moji skráň. Duchové všech mrtvých dob mlčky jdou kol, beze stop, v tajné tiši, beze stonu, jako v květů plný hrob. Věčný klid tu kolem zřím, ticho v kraji mlčícím – – stichni, duše, stichni na vždy, neruš klid ten bojem svým! 48