Jen tolik záře..

Rudolf Richard Hofmeister

Jen tolik záře..
Jen tolik záře bych si přál, jen tolik v duši světla, co lani plálo v tklivém oku, když hroužila je ve hluboku oblohy, hvězdami jež zkvětla. A písní tolik bych si přál, co v duši své jich měla, co zjásalo jich ve přeletu, když nad kalichy bílých květů zář luny stříbrná se chvěla... A nejvíc, nejvíc bych si přál, by s blahem nedoměrným kdos přitulil se s láskou ke mně a jak ta laň jelenu jemně v mé svým se díval okem věrným... 59