VÝSTRAHA

Marie Calma

VÝSTRAHA
Dva páry očí hleděly do sebe... Byl to výhled do výhně pekel, do nebe: Mene – tekel – Mene, tekel – fares. Byl to prales pocitů, jimiž se měli přebrodit dva lidé, dvě smutné duše obrodit. Byly to úžas a bázeň před tím, co bude následovat; byla to žhavá lázeň smyslů rozpoutaných; byl to smutek srdcí štvaných, jež se bála o svou samotu; byl to pohled v slunce i v temnotu. Dva páry očí hleděly do propasti dvou bytostí, hleděly v slasti, podobné mdlobě, hleděly s otázkou k Bohu i k sobě: 14 Chtěly by poznat, chtěly by vidět: Budem se milovat, budem se nenávidět? 15