POMOCNÁ LÁSKA

Marie Calma

POMOCNÁ LÁSKA
Jací lidé se mohou rodit z úzkosti dne, z ušlapaného srdce i půdy, než zrůdy? Jak má země plodit v západu poledne radost jitra, když dnešek se bojí říc’ – zítra! K srdci je cesta daleká, člověk se bojí člověka, jeho nástrah a klamných vět, bojí se v oči pohledět, které se dívají, nevidí, leda když závidí. Ve stesku možno je utonout; pomocná láska je svatý proud, vynese, zachrání, osuší, svěže je tělu i na duši. Je nám jí třeba jak soli a chleba, 71 lásky, jež věří a nebrojí a ničeho se nebojí, pomocné lásky živé, trpělivé, která se dívá a vidí, zvedá a nezávidí! 72