ROZHOVOR OPTIMISTŮV S PESIMISTOU

Marie Calma

ROZHOVOR OPTIMISTŮV S PESIMISTOU
Život je veliká, nádherná brána, jež vede k hoře štěstí a v naděje důl. – Život je veliká, otevřená rána, do které osud sype po zrnkách sůl. – Život je veselé, neochočené dítě, stokrát je potkáš, a stokrát udiví tě. – Život je zlostný, škodolibý skřet, tuční z tvých nářků a běd. – Život je laskavé srdce a hebký klín, dá ti jen radost, nejsi-li bolestín. – Život je zrůdný cit, zrozený v nedostatku, vede jen k zradě a zmatku. – Život je široká nezdolná krása, zviřátko, které chtivě zeleň spásá. – Život je hlad a bída, stesk a smutek, divoký úprk před svištěním důtek. – Život je lesní tiš, mír větví rozpjatých, květ, který chtivě ke rtům svým jsi zdvih’. – 7 Život jsou holé zdi, měst vřava kypící, v nich lidé, odsouzení běhat ulicí. – Život je láska – braň se, můžeš-li – jsi pokrytec, vděk její zapřeš-li. – Život je láska! Láska – ukaž mi ji! Já neznám jiji, a přec již dlouho žiji. – Nepoznals lásku? Máš to za výsadu? Jsi, ubožáku, pesimistou z hladu. – Já myslím, velkým uměním že není státi se optimistou z přesycení. – 8