SONET MÉ DÁMĚ.

Jaromír Borecký

SONET MÉ DÁMĚ.
Jak ze snů říše Mab vzdušné dceři, ve vlasů šeři vám narcis dýše. Sad růží v pýše váš krůček měří – snad slavík svěří vám bol můj tiše. Toť osud lidský: já nostalgický dál půjdu sám a nikdy rety sklán tužeb hněty vám nezlíbám. 11