POZDRAV ADOLFU HEYDUKOVI ke dni 7. prosince 1915 v „Práchni“.

Jaromír Borecký

POZDRAV ADOLFU HEYDUKOVI
ke dni 7. prosince 1915 v „Práchni“.

Ó, pěvče Šumavy a Tater sladký, jak často zřel jsi nad vysokým lesem strom starý pnout se, zrytý blesků tesem, zcuchaný vichry a vše spíš, než vratký! To hvozdu strážci; a jak mláď v klín matky se tulí s každou radostí i děsem, tam zdola k nim sněť každá s ptačím plesem se rozpíná i s bouří divých zmatky. Zříš, mistře? Ty’s ta stráž a Ty’s ten kmen. Hvozd poesie české mnohozvuký se rozvíjel pod srdce Tvého tluky. Co kolem Tebe světel vzešlo, zhaslo, co písní vzduchem sládlo, vřelo, třáslo... Ty’s zůstal svůj. Ó, buď nám pozdraven! 65