GOETHE.

Jaromír Borecký

GOETHE.
Vždy se mnou jde ten klidně velký zjev, jenž hluboko tak v osud lidský zírá jak sama Moira, vše, co vášní zdírá, již v sobě zladiv na klassický zpěv. V něm Dionys i Apollón slil krev s Erótem, který laškuje i týrá, v něm římský poutník dumnou flétnu svírá a drama krotí titanský svůj hněv. I teď jde se mnou. Podzim odých stráně, též jemu jíním poprášiv již skráně. Tam dole nad rybníčkem zámek sní. V žluť žárlivou nám jasan hned jej schová, co pod nohou list zvadlý šelestí jak hedváb vlečky paní z Lewetzova. V Třebivlicích 1909.
57