EDUARD GRIEG.

Jaromír Borecký

EDUARD GRIEG.
Jsou písně, kde se s jihem sever líbá – Ty zpíváš je v svém teskném zadumání: v nich letní noc se k modrým fjordům sklání, nach západu v hor samotu se shýbá. Ve výších ještě břízou zakolíbá van zabloudilý od mořských sem slání, jak v Paulsenově verši, k dívčí skráni vlá z dálky píseň, jak ta vůně libá. Vzdech doznívá kdes před klášterní branou, zas v krčmě bujný halling struny trhá, v boj s králem draků Solfager se vrhá. Tam Sygurd, Gynt. Jak postavy jich planou! Jak ráz Tvé země v tónech Tvých se taví! Ó, labuti má z nadzemských snů navy! 68