MÉ VYZNÁNÍ.

Jaromír Borecký

MÉ VYZNÁNÍ.
Z těch nejsem, kdo ctí Boha fanfárami, vířením kotlů, střelbou ze hmoždířů; bigotní celování škapulířů, slov prázdné mumlání se hříchem zdá mi. Ať jiní v dusné utíkají chrámy, smekají pokrytecky u arkýřů, mně chrámem nebetyčných prapilířů je celý nekonečný vesmír samý. V něm svému Tvůrci srdce mé se vzdává, v oddychu polí, v lesů zadumání, hor na výšinách Jeho blízkost tuší. Kde nejhlubší se ticho k zemi sklání, mně nejvelebněj roste Jeho sláva – a Jeho dobroty mám plnou duši. 33