Akmé.

Jaroslav Kvapil

Akmé.
Quis ullos homines bestiores vidit?! Catullus.
Akmé, snivé dítě s podivným okem, básník tebe viděl, srdce mu vzplálo, jako bílý přelud zřelas mu ve sny zářící krásou. Až tě Septimius přivine k srdci, květe čárný, který za sto let jednou v Uměn nivách vzkvete, v budoucnu věčný, posvěcen láskou: vzpomeneš-li potom Catulla ještě, jako jeho verše zvonit až budou Septimia tvého polibky žhoucí na retech tobě?! [7]
Básně v knize Básníkův deník:
  1. Akmé.
  2. Hymna Ludvíku II.
  3. Kráse.
  4. Ballada o zajatém slavíku.
  5. Mrtvá vůně
  6. Podzimní nálada
  7. Modlitba
  8. Bída.
  9. Podzimní melancholie.
  10. Snění.
  11. Symfonie.
  12. Andante.
  13. Prastará píseň.
  14. Štěstí.
  15. Valčík.
  16. Notturno.
  17. Rosa thea.
  18. Astry.
  19. Poslední vzpomínka.
  20. Očím čtoucím mé verše.
  21. Píseň Země na jaře.
  22. Jarní slunce.
  23. Redeunt iam gramina campis.
  24. Bílá sobota.
  25. Slunečný den.
  26. Meditace.
  27. Nervy.
  28. Hořící mraky.
  29. Noc.
  30. Kajicnice.
  31. Svědomí.
  32. Výstřel v noci.
  33. Měsíc nad městem.
  34. Rondeau novoroční noci.
  35. Bitva.
  36. Řeka ve skalách.
  37. Bizarrní rondeau.
  38. Labuť.
  39. Ballada ke chvále černého města.
  40. Políbení.
  41. Flétna.
  42. Refrain.
  43. EPILOG.