Kráse.

Jaroslav Kvapil

Kráse.
Je škoda, Kráso, matko starých bohů, že s nebe dolů tvoji záři strhli, že v zpupné pýše povznáší svou nohu ti na tvář jasnou podlý věk náš, zvrhlý. Ty, děcko kdysi v boha dobrém klíně, jsi vášnivou teď, zdivočelou ženou, tvé oko hoří unyle a líně, v tvou náruč davy zběsilců se ženou. Tě, Afroditu vzniklou z věčna moře, svou všední slinou drze pošpinili, dav tebe urval modly svoje boře, tys k jeho retům sklonila prs bílý. My poslední, kdož hledali tě v nebi, teď k tobě na zem musili jít zpátky, a celý svět se potměšile šklebí zře, kterak pláčem’ pro tvůj život sladký. 10 A v posled my, již chtěli nad oblohu, též spiti klesnem’ na tvá ňadra bílá: je škoda, Kráso, matko starých bohů, že na ten svět jsi s nebe sestoupila! 11
Básně v knize Básníkův deník:
  1. Akmé.
  2. Hymna Ludvíku II.
  3. Kráse.
  4. Ballada o zajatém slavíku.
  5. Mrtvá vůně
  6. Podzimní nálada
  7. Modlitba
  8. Bída.
  9. Podzimní melancholie.
  10. Snění.
  11. Symfonie.
  12. Andante.
  13. Prastará píseň.
  14. Štěstí.
  15. Valčík.
  16. Notturno.
  17. Rosa thea.
  18. Astry.
  19. Poslední vzpomínka.
  20. Očím čtoucím mé verše.
  21. Píseň Země na jaře.
  22. Jarní slunce.
  23. Redeunt iam gramina campis.
  24. Bílá sobota.
  25. Slunečný den.
  26. Meditace.
  27. Nervy.
  28. Hořící mraky.
  29. Noc.
  30. Kajicnice.
  31. Svědomí.
  32. Výstřel v noci.
  33. Měsíc nad městem.
  34. Rondeau novoroční noci.
  35. Bitva.
  36. Řeka ve skalách.
  37. Bizarrní rondeau.
  38. Labuť.
  39. Ballada ke chvále černého města.
  40. Políbení.
  41. Flétna.
  42. Refrain.
  43. EPILOG.