Prastará píseň.

Jaroslav Kvapil

Prastará píseň.
Tu věčnou píseň, jako lidstvo dlouhou, jež padá sluncem v jeho záhady, své milé zpíval umíraje touhou už Anakreon, dítě Hellady. Pak přešly věky, jen ta píseň zněla a padala dál v mračno lidských chmur, když loutnu v ruce, s laurem kolem čela své sladké paní pěl jí troubadour. A v šerém parku, bledém při měsíci, kde starý Faun se za jasmínem smál, ji drahé dámě láskou vzdychající v líc pod vějířem děd můj vylíbal. Ó, moje dítě, láska všechno jala v své osudy, ať nač chceš vzpomeneš: což mohu dělat, než v tvá ústa malá tu věčnou píseň vylíbati též?! 29
Básně v knize Básníkův deník:
  1. Akmé.
  2. Hymna Ludvíku II.
  3. Kráse.
  4. Ballada o zajatém slavíku.
  5. Mrtvá vůně
  6. Podzimní nálada
  7. Modlitba
  8. Bída.
  9. Podzimní melancholie.
  10. Snění.
  11. Symfonie.
  12. Andante.
  13. Prastará píseň.
  14. Štěstí.
  15. Valčík.
  16. Notturno.
  17. Rosa thea.
  18. Astry.
  19. Poslední vzpomínka.
  20. Očím čtoucím mé verše.
  21. Píseň Země na jaře.
  22. Jarní slunce.
  23. Redeunt iam gramina campis.
  24. Bílá sobota.
  25. Slunečný den.
  26. Meditace.
  27. Nervy.
  28. Hořící mraky.
  29. Noc.
  30. Kajicnice.
  31. Svědomí.
  32. Výstřel v noci.
  33. Měsíc nad městem.
  34. Rondeau novoroční noci.
  35. Bitva.
  36. Řeka ve skalách.
  37. Bizarrní rondeau.
  38. Labuť.
  39. Ballada ke chvále černého města.
  40. Políbení.
  41. Flétna.
  42. Refrain.
  43. EPILOG.