Astry.

Jaroslav Kvapil

Astry.
Proč máte astry ve vlasech a podzimu svit ve svém oku, když ještě na rtech spí vám vzdech a hřmí to duše ve hluboku?! Já ještě píseň nedopěl, tu ohnivou a touhy plnou, a vám už v oku chví se žel a bouří prsů božskou vlnou. Proč máte astry v prstech svých a smutné slovo na svých retech, když ještě krajem zvoní smích, zem vášnivá plá v žhavých květech? Já ještě ani neřek’ vám, ó, paní mojí duše vroucí, co lásky ve svém srdci mám a velké touhy nehynoucí. 35 Proč máte astry pro mne jen, ty květy smrti vrchovaté, a proč mi, v oku smutný sen, jen svadlou astru podáváte?! 36