DO PAMÁTNÍKU.

Josef Svatopluk Machar

DO PAMÁTNÍKU.
Hlod vzpomínek a noční bdění, kdy polštář vlhne slzami, kdy tajný smutek, matné chvění pod hedvábnými řasami – ať bajkou je vám z divných časů, jíž směje se váš něžný ret, vám, jíž dal osud řídkou krásu a život teprv šestnáct let! Vám, jež jste jako vzácná růže, jež ve skleníku kvete jen, kam záře slunce vniknout může, však nikdy dešť a bouře sten! A přijde den, kdy v plavé vlasy vám vpletou vínek zelený, a vaše šťastné, dětské časy dál plynout budou bez změny! – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – A světlý list vašeho žití – až dočtete jej zářící – ať je kraj teplý, plný kvítí, kde vždycky pěli slavíci... 17