PŘÍPITEK VE SLOHU XVIII. STOLETÍ.

Josef Svatopluk Machar

PŘÍPITEK VE SLOHU XVIII. STOLETÍ. N. N. K.
Ta smavá Jitra v bílých košilkách, jež zlatým prstem spánek s očí plaší, svět obalují v bleskotavý prach a fialek dech sypou v duši naši – ta Poledne, jež přijdou s růžemi v své bílé ruce, vinou je kol hlavy, co zatím v šíř i dáli na zemi svit slunce leží nádherný a plavý – ty Večery, ty štíhlé, diskretní, jimž dáme v dlaně hlavu unavenou, co zatím kolem píseň cikád zní a louky dýší vůní roztouženou – ty Noci tiché, které černý zrak a v něm hvězd plno bezbolestných majímají, kol čel a duší našich bledý mák svou dobrotivou rukou oplítají – já v otroctví jal, já je pevně spjal řetězem, vyšlým z žhavé výhně přání, a k službě Vaší posílám je dál před smutné, tmavé oči Vaše, paní. A na cestu jsem svítil za nimi červenou krví révy spravedlivé, a provází je kroky tichými mé Přátelství v své oddanosti tklivé... 63