PSÁNO NA JAŘE.

Josef Svatopluk Machar

PSÁNO NA JAŘE.
Už zas je tady... Za mladosti naší však přece nějak bujněji si hrálo; ty květiny, ty dívky byly krasší, a nějak horoucněj se milovalo – – Ne, dosti, dosti. Bozi moji věční, což opravdu jsem doplul na tu metu, kde příslovečný stařík blahořeční minulým časům, minulému světu?! 127