J. ÚPRKOVI.

Josef Svatopluk Machar

J. ÚPRKOVI.
My chceme verš, jenž hněvně proklíná, sní, kvete, pláče, maluje a zpívá; my hudbu chcem, jež veršem mluvit zná, sny koloruje, v těla duši vlívá. A chceme dláto, které z kamene vyloudí barvy, sloky, melodii – to Umění X prosté, vznešené jde z žití, žije a se v život vpíjí. Ty usmíváš se asi potají nad šedou theorií v tvůrčí pýše. Nic platno – i Tvé barvy zpívají, a v rytmech všecko hovoří a dýše. 116