MÉ PALMY.

Karel Dostál-Lutinov

MÉ PALMY.
Ten zahradníček ze zámku (by svoji přízeň ukázal mi) dnes na nový rok pod večer dvě mladinké mi poslal palmy. Poslík je k dveřím postavil. Tak sirotinky tiše stály a tlačily se k sobě blíž, jak vzhlédnout, mluvit by se bály. Jen pojďte dále, milounké! nic, krásné, nebojte se u mne, zde budu hřát a zkrápět vás, nechť venku sníh a vichry šumné. Zde budu hráť a zpívať vám ty písně žhavé z jihů smavých, vy duši mou tam zaneste na vějířích svých kolébavých! A ony jenom oknem ven, v dál pořád hledí v toužné nudě. Můj Bože – zpěv – a sen – a den však co to platno – v cizí půdě! [52]